Klaus Müllen

S kariérou trvající více než pět desetiletí je prof. Müllen mezinárodně uznáván pro své průkopnické příspěvky v oblasti organické a polymerní chemie, funkčních materiálů a nanovědy.

Prof. Müllen zahájil svou akademickou dráhu studiem chemie na Univerzitě v Kolíně nad Rýnem, následovaným doktorským studiem na Univerzitě v Basileji pod vedením profesora Gersona. Postdoktorské školení a habilitaci dokončil na ETH v Curychu u profesora J.F.M. Otha. Následně zastával profesorské pozice na univerzitách v Kolíně a Mohuči, než byl v roce 1989 jmenován vědeckým členem Společnosti Maxe Plancka a ředitelem Max-Planckova institutu pro výzkum polymerů – z pozice, z níž významně posunul globální hranice polymerní a materiálové chemie.

Jako jeden z nejcitovanějších vědců světa a vizionářský lídr publikoval prof. Müllen rozsáhlé dílo. Jeho H- index podle Google Scholar je 208. Mimo jiné vydal více než 60 článků v časopisech rodiny Science a Nature. Působil také v redakčních radách mnoha předních světových časopisů, například Journal of the American Chemical Society, Accounts of Chemical Research či Chemistry of Materials.

Jeho strategická vize a mimořádné vědecké úspěchy byly oceněny v Německu i na mezinárodní úrovni. Za zmínku stojí, že prof. Müllen působil jako prezident Německé chemické společnosti a prezident Německé asociace pro podporu vědy a medicíny. Rovněž pracoval v poradních a hodnoticích panelech mnoha institucí, například Německé výzkumné nadace, Nadace Alexandra von Humboldta, a také v řadě vědeckých akademií a hodnoticích komisí po celé Evropě a Asii.

Vědecká excelence prof. Müllena byla oceněna řadou prestižních ocenění, včetně Ceny Maxe Plancka za výzkum, Ceny ACS za polymerní chemii, Ceny Karla Zieglera udělované Německou chemickou společností, Spiersovy pamětní ceny Královské chemické společnosti či Ceny Leonarda da Vinciho Evropské akademie věd. Získal více než deset čestných doktorátů a profesur na institucích po celém světě a je členem několika vážených akademií, včetně Německé národní akademie věd Leopoldina, Americké akademie umění a věd, Academia Europaea a Královské chemické společnosti.

Během celé své kariéry prokázal prof. Müllen hluboké odhodlání mentorovat další generace vědců a podporovat interdisciplinární spolupráci. Jeho práce nadále inspiruje pokroky v oblasti materiálů pro elektroniku, energetiku a biotechnologie.