Radek Zbořil
Radek Zbořil (*1973) získal doktorát v roce 2000 a následně působil na několika univerzitách, například na University of Delaware nebo University of Tokyo. Od roku 2010 je profesorem na Univerzitě Palackého v Olomouci. Byl zakládajícím ředitelem (2010–2020) Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) na Univerzitě Palackého v Olomouci. Od roku 2018 je hostujícím vědeckým pracovníkem na Friedrich–Alexander University Erlangen–Nürnberg v Německu. V současnosti působí jako vědecký ředitel výzkumné jednotky RCPTM Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN). Je také zástupcem ředitele Centra nanotechnologií a vede Materials-Envi Lab na Centru energetických a environmentální technologií (CEET) na VŠB Technické univerzitě v Ostravě.
Mezi lety 2012 a 2019 prof. Zbořil také působil jako ředitel Centra kompetence Technologické agentury České republiky, které se zabývalo pokročilými nanotechnologiemi a biotechnologiemi pro úpravu vod a půd (Nanobiowat). Byl členem výboru Technologické agentury České republiky (program Alfa) a vědeckého výboru pro chemii Nadace Neuron. Byl nebo stále je členem redakčních rad několika časopisů vydávaných nakladatelstvím Elsevier, Wiley nebo Nature. Od roku 2012 je předsedou konference Nanocon, jedné z největších konferencí v oblasti nanotechnologií ve střední Evropě. Od roku 2014 je předsedou prestižního přednáškového cyklu Zahradník lecture series, který hostil mnoho světoznámých řečníků. Také se podílel na konferenci US–Czech Conference on Advanced Nanotechnology and Chemistry pod záštitou velvyslance USA, Stephena B. Kinga.
Za svůj výzkum obdržel prof. Zbořil mnoho ocenění. Mezi jinými byl oceněn ministrem školství České republiky za mimořádné výsledky dosažené v oblasti výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (2011). Získal cenu Wernera von Siemense (2018) nebo cenu Miloše Hudlického udělovanou Českou chemickou společností (2023). Byl jedním z laureátů dvou cen „Visionary 2021“ za své práce v oblasti úpravy vody a antimikrobiálních technologií. Působil také jako člen panelu pro hodnocení prestižních grantů ERC Advanced (2022) a jako externí hodnotitel grantů ERC Advanced (2023).
Výzkum prof. Zbořila je zaměřen na pokročilé nanotechnologie, nízkomolekulární materiály a inženýrství jednoatomových struktur s aplikacemi v biomedicíně, úpravě vody, katalýze, energetice a environmentálních technologiích, přičemž jsou vyvíjeny i další strategie aplikace. Mezi jeho hlavní úspěchy patří vývoj nejtenčího izolátoru na světě na bázi fluorografenu (Small 2010), organických magnetů při pokojové teplotě na bázi funkcionalizovaného grafenu (Nature Communications 2018) a první dvourozměrné karboxylové kyseliny nazvané kyselina grafenová (ACS Nano 2017). Jeho tým rovněž přispěl například k objevení mechanismu bakteriální rezistence vůči stříbrným nanočásticím a způsobu, jak ji překonat (Nature Nanotechnology 2019), vývoji jednorozměrných nekovových vodičů (Nature Nanotechnology 2020), prvního heterogenního katalyzátoru na bázi železa pro hydrogenaci nitrilů (Nature Catalysis 2022) nebo nových plazmonických katalyzátorů pro selektivní redukci nitroarenů za viditelného světla (Nature Nanotechnology 2022; Nature Nanotechnology 2023).
Prof. Zbořil přispěl k vývoji několika technologií, které byly úspěšně implementovány v oblastech úpravy vody a biotechnologií (např. EP 2 873 329, EP 3 585 736 a EP 2 164 656). Mezi jinými se technologie pro velkovýrobu nanočástic železa úspěšně používá společností NANO IRON pro úpravu podzemních vod v Evropě, USA a Asii. Dále třeba technologie pro separaci antivirotického a antimikrobiálního proteinu laktoferrinu z mléčného prostředí byla licencována v České republice a Polsku. Je také spoluautorem technologie, která je ve druhé fázi klinických studií v léčbě metastatické rakoviny prsu (2016-001386-81 EudraCT).
Je autorem a spoluautorem více než 715 článků a mnoha knih/kapitol v knihách publikovaných například Americkou chemickou společností, Wiley nebo Americkým institutem fyziky. Jeho publikace získaly více než 75 100 / 56 900 citací (Google Scholar/Web of Science). Jeho H-index je 125/108 (prosinec 2024). Profesor Zbořil se mnohokrát objevil na seznamu Highly Cited Researchers, který každoročně vydává Clarivate Analytics ve Spojených státech, a na seznamu World’s Top 2% Scientists podle Stanfordovy univerzity. Na základě prestižního hodnocení research.com je nejcitovanějším českým vědcem v oblasti materiálových věd (2022, 2023). Ve světovém žebříčku patří mezi 5 nejcitovanějších vědců v oblasti úpravy vody, 20 nejcitovanějších v energetice a 50 nejcitovanějších v katalýze a nanotechnologiích, podle Google Scholar.
Profesor Zbořil je hlavním řešitelem mnoha národních a mezinárodních grantových projektů, s finanční podporou pro Univerzitu Palackého v Olomouci a VŠB-Technickou univerzitu Ostrava přesahující 80 milionů EUR.